Ježíš řekl učedníkům, že jsou solí země a světlem světa. Vypráví to evangelium sv. Matouše kapitola 5, verše 13 až 16. Symboly sůl a světlo Ježíš používá, abychom všichni lépe pochopili, co je v našem křesťanském životě důležité.
Slanost je vlastnost soli, která není na první pohled zřejmá, kromě struktury a barvy. A ty nejsou pro význam soli podstatné. Její slanost je nenahraditelná, zároveň se projevuje vnitřně, jakoby skrytě. Teprve až ji pozřeme, poznáme nejdůležitější vlastnost soli. Pokládejme slanost soli za její vnitřní sílu, intenzitu. Světlo je naopak fyzikální veličina projevující se vnějškově, extenzivně. Máme tedy dvě síly, jedna se projevuje intenzivně a druhá extenzivně. Jde o sílu slanosti (intenzitu) a rozsah světla (extenzitu). Tyto dvě veličiny síla a rozsah by měly ovlivňovat náš duchovní život (život s Ježíšem). Intenzita (slanost) by se měla projevovat v hloubce, která znamená vnitřní opravdovost. Světlo (rozsah nebo extenzita) je oblast života, do které necháme pronikat Boha (duchovní život = život s Ježíšem). Cílem našeho duchovního života by měl být vyvážený poměr obou veličin. Příliš slaný pokrm se nedá jíst a mnoho světla také někdy škodí (při spánku). Toto je pouze obrazné vyjádření skutečnosti správného rozsahu a intenzity duchovního života. Duchovní život nelze žít pouze vnějškově, šlo by o farizejství. Musí jít o vnitřní přesvědčení. Nelze vymezovat oblasti života, do kterých Bůh může zasahovat a do kterých ne. Všechna témata lidství by měla být proniknuta Bohem. Celý náš život a všechny jeho aspekty by měly být prozářeny Božím světlem.
Jsou na místě ústupky a kompromisy? Křesťan nemůže stále ustupovat ve svém přesvědčení a slevovat z nároků víry. Co znamená být opravdový křesťan? Být solí země a světlem světa. Sůl musí solit jinak to není sůl. Světlo nám osvětluje, a tak odbourává temnotu. Křesťan který nenásleduje Ježíše, není jeho opravdový učedník.
Příklady nás křesťanů jsou velmi důležité. Jako město na hoře se neskryje, tak se neskryjí ani skutky nás křesťanů. Podle našich skutků v každodenním životě, ať jsou sebenepatrnější, se ostatní mohou rozhodovat pro víru. Náš špatný příklad může ovlivnit spoustu lidí. Prosme o to, abychom dokázali svým příkladem svědčit o naší víře a svěřme Ježíši ty chvíle, kdy se nám to nepovedlo.