Velikonoce

Velikonoční příběh, který se odehrál před více než dvěma tisíci let, je pro nás křesťany ústřední událostí v dějinách světa a především spásy. Proto si jej křesťané na celém světě každý týden v neděli a zvláště jednou za rok připomínají.

To, že Ježíš z Nazareta byl o židovském svátku Pesach v Jeruzalémě ukřižován, je nezpochybnitelné. Ovšem smrtí Ježíše nic neskončilo, ale naopak všechno teprve začalo. Ježíš svoji smrt ukřižováním sám prorokoval a vysvětloval ji na základě starozákonních proroctví. Ježíš ale po své smrti na kříži vstal z mrtvých třetí den. Jak můžeme najít v Lukášově evangeliu kapitole 24, verši 13 až 35. Zde již je prostor pro víru. Zmrtvýchvstání Ježíše Krista není možné plně dokázat. I mezi jeho nejbližšími byli ti, kteří tomu zpočátku nemohli uvěřit. Jako například apoštol Tomáš, odtud jeho přízvisko nevěřící. Jenže ve světle celého Starého zákona, ve kterém se vine jako neviditelná nit poselství o vykupiteli židovského národa, o smíření Boha a člověka, ve světle života Ježíše Krista zaznamenaném v evangeliích a následně v naprosto přesvědčivé události pronásledování prvních křesťanů, je víra rozumově i intuitivně odůvodněna. Jak by mohli lidé z jeho nejbližšího okolí, především apoštolové, podstoupit za svou víru v něho a jeho zmrtvýchvstání smrt, pokud by to nebyla pravda? Jak by mohli první křesťané a mnoho jiných pozdějších i současných následovníků podstoupit mučednickou smrt pro svoji víru? Pokud by vše byl jen podvod nebo jen pouhá lidská idea, nedokázalo by takové množství lidí obětovat svůj život. Pokud by Ježíš Kristus byl pouhý člověk a jeho apoštolové vychytralí stoupenci, kteří jen využili příležitosti, rozhodně by z toho neměli dlouhý užitek. Samozřejmě, jak jsem uvedl výše, dokázat že Ježíš je Boží syn a že z mrtvých vstal, plně nelze. Stejně tak ale nejde plně dokázat mnoho jiných věcí, které banálně přijímáme jako fakt. Chci tím říci, že víra v Ježíše je založena na spolehlivém přimknutí se k pravdě, která dává lidskému životu smysl a naplnění. Jde spíše o důvěru, a důvěra jako taková mezi lidmi je velmi cenné zboží, i možná proto je někdy tak těžké uvěřit.

V naší farnosti budeme slavit Velikonoce na Zelený čtvrtek bohoslužbou v 17:00, kdy si připomínáme Kristovo ustanovení svátosti kněžství a eucharistie (svatého přijímání) tzn. poslední večeři s jeho apoštoly a následné zatčení v Getsemanské zahradě v Jeruzalémě.  Následující den o Velkém pátku budeme celý den rozjímat o Kristově smrti na kříži. V tento den jako jediný den v roce se na celém světě neslouží mše svatá (eucharistie). V kostelích se konají pouze obřady křížových cest a uctívání svatého kříže, které odkazují ke Kristově smrti. V našem kostele začnou v 17 hodin. Bílá sobota se také ponese v duchu tichého rozjímání, kdy bude k této příležitosti otevřen kostel od 9-14 hodin. Nejkrásnější velikonoční obřady a vrcholné tajemství víry oslavíme v tento den večer od 19 hodin. Tato slavnost by měla probíhat po setmění v noci a končit za svítání v neděli ráno, ale bohužel to není z pastoračních důvodů možné. Je to kvůli symbolice Kristova vzkříšení třetího dne od pátku. Právě přelom noci a dne má symbolizovat přechod ze smrti (tmy) do života (světla). Symbolika světla hraje i v židovství velkou roli a pro nás křesťany je Kristovým zmrtvýchvstáním umocněna. V nočních obřadech se světí velikonoční svíce tzv. Paškál. Je to obrovská svíce ze včelího vosku symbolizující Krista, který obětoval svůj život na kříži. A právě na tuto oběť dokonale odkazuje hořící velikonoční svíce, která dává světlo tím, že se sama stravuje. Bývá zvykem, že o této největší slavnosti jsou křtěni katechumeni. Dospělí věřící, kteří se rozhodli přijmout křest, a tak následovat Ježíše Krista spolu s církví. Letos bude udělen křest dvěma katechumenkám. Po mši svaté bude následovat společné setkání na faře, kde povečeříme připraveného beránka a společně tak oslavíme a přivítáme nové křesťany. Tímto Velikonoce samozřejmě nekončí, ale pokračují ranní nedělní mší svatou v 8:15, na kterou jste všichni srdečně zváni stejně tak jako na všechny velikonoční obřady. Ještě jen dodám, že v neděli se během bohoslužby světí pokrmy (vajíčka, šunka, mazanec, beránek). Ty se v tento den v rodinách jedí při společném setkání. Zdůrazňuje se tak jednota a vzájemné společenství. V pondělí se světí při mši sv. v 8:15 velikonoční pomlázky pro koledníky.

Více o Velikonocích zde

Napsat komentář