Blahopřání fr. Stephenovi Nesrstovi

Fr. Stephen s maminkou (1)

3. června 2015 oslavil fr. Stephen Nesrsta 20 let výročí od kněžského svěcení. Někteří si možná fr. Stephena pamatujete z jeho návštěvy Velkých Losin v roce 2003, kdy přijel na pouť ke sv. Janu Křtiteli ve Velkých Losinách. P. Milan Palkovič byl u něj na návštěvě v Texasu. Fr. Stephen už spoustu let zve dva až tři jáhny z Moravy k sobě na faru do Texasu. Tato tradice stále trvá a v roce 2013 jsem byl u fr. Stephena v Texasu já. Návštěva Texasu byla pro mě velmi silným zážitkem, dosud vzpomínám na některé příhody. Zážitků je tolik, že se to snad ani nedá vypovědět.

Jeden z velmi silných zážitků je běžný život s knězem v USA. Fr. Stephen byl ve farnosti nově. Obdivoval jsem, jak vše dokáže skloubit a jak se nasazuje a obětuje pro druhé. Prožili jsme s ním i spoustu humorných situací. Za ty roky, co k němu jezdí jáhni z ČR, se trochu naučil česky. Jedno odpoledne byl pryč a když se vrátil, tak nás zastihnul, jak jíme. Před večeří jsme s Pavlem ukecávali Jakuba, aby si sedl do čela na místo Fr. Stephena. Když to Fr. Stephen zmerčil, tak česky pronesl: „Myslíš si, že seš farář? Seš malý kluk.“ Další jeho hláška skvěle vystihuje americkou imigrační politiku: „Je jednodušší se dostat do nebe, než získat americké občanství.“ Velmi milé bylo také setkání s jeho maminkou, která žije nedaleko Dallasu.

Pro Evropana je též nezvyklý průběh pohřbu. U nás je nemyslitelné, aby se někdo při pohřebním kázání smál. V USA jsem to zažil (pravda, jen jednou).

Corn Hill

Katedrála Dalllas (1)Nadešel den D. Vyrážíme na cestu. Letíme největším dopravním letadlem světa (Airbus A-380). Přilétáme do Houstonu, počasí je jako v prádelně (teplo a vlhko). S Boží pomocí dojíždíme do Corn Hillu (farnost Fr. Stephena). Všude je klimatizace. Téměř vůbec nechodíme pěšky a všude jsou hromady jídla. O pár dní později vyrážíme do Dallasu. Díváme se na katedrálu (kdysi nejvyšší budovu ve městě) ztrácející se mezi mrakodrapy. Procházíme městem. Přicházíme na Delay plaza. Zde byl spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Opouštíme Dallas. V dalších dnech navštěvujeme spoustu míst spojených s historií Texasu.

Manhattan - Vysoká v-- uprost-ed je Empire, vzadu vpravo stály Dvoj-ata (1)

Odlétáme do New Yorku. První naše kroky v NY jsou na letišti JFK. Procházíme Manhattanem. Zastavujeme se u Ground Zero. Na tuto městskou krásu je třeba se podívat shora. Jdeme na vyhlídkovou věž Rockefeller center. Dostali jsme nějaké volné vstupenky do muzeí. Využívám nabízené možnosti a navštěvuji Muzeum moderního umění. Některé exponáty jsou nádherné, jiné dekadentní. S kolegy se scházíme u slavné Madison Square Garden. Navštěvujeme i oficiální NHL fan shop. Se zpožděním opouštíme NY z letiště La Guardia a vracíme se do Texasu.

Se spolužáky Fr. Stephena navštěvujeme také Louisianu. New Orleans. Skutečné, ale neskutečné město. Jako bychom byli na starém kontinentu. Z města dýchá atmosféra evropských měst. Úzké uličky. Všude hluk. Klidněji je u vody. Procházíme se kolem Mississippi. Cestou potkáváme koňský povoz. Zastavujeme se na tržnici. Malá Itálie.

My t-i v texasské Praze

Večer vycházíme ven. Odnaproti se nás snaží nalákat jakási žena. Žena prodávající své tělo. Procházíme večerním městem. Město neusíná. Probouzí se. Přicházíme k prvnímu cíli. Usedáme v restauraci. Večeříme. Výborný steak. Vycházíme ven. V ulicích je živo. Vcházíme do klubu. Na pódiu dva klavíry. Dvě klavíristky nás budou provázet večerem. Hrají na přání. Panuje uvolněná atmosféra. Lehce konverzujeme. Nikam nespěcháme. Popíjíme míchaný drink. Najednou slyším slova: „This song is for guests of the Czech repubic.“ Co? To není možné. Hrají pro nás. Hrají opravdu krásnou píseň. Nezapomenutelný večer. Dobrou noc New Orleans. Zítra Ti dáme sbohem…

Otče Stephene, díky moc za vše a přeji Vám hodně Božího požehnání do další kněžské služby.

František Ponížil

Krokodýlí farma

Napsat komentář